Rubrika: Zahradník
Pěstování rajčat je pro spoustu lidí vrchol zahradní sezóny. Rajče z vlastní zahrady chutná úplně jinak než to z obchodu – je sladší, voňavější a má pevnou dužinu. Ať už pěstuješ klasická tyčková rajčata, cherry, nebo masitá odrůdová, princip je vždycky stejný: rajče chce slunce, stabilní zálivku, kvalitní půdu a trochu disciplíny.
Největší problém u rajčat není, že by nerostla. Největší problém je, že lidé dělají malé chyby, které se projeví až později – typicky praskání plodů, žloutnutí listů nebo plíseň. Přitom stačí pár pravidel a rajčata ti mohou dávat úrodu celé léto. Zkušený zahradník ti řekne, že rajče je vlastně jednoduchá rostlina, jen nemá ráda chaos.
Pokud chceš mít zahradu celkově v kondici, vyplatí se myslet i na širší péči o zahradu. Rajčata jsou totiž jen jedna část – kolem běží další práce jako sekání trávy, úklid bioodpadu nebo prořezávání keřů. Když se ti to nakupí, je nejrychlejší najít pomoc přes zahradník.
Kdy a jak rajčata sázet
Rajčata se ven dávají až ve chvíli, kdy nehrozí mrazy. Nejčastěji je to v druhé polovině května. Pokud máš skleník nebo fóliovník, můžeš začít dřív, ale i tam je dobré hlídat noční teploty.
Při výsadbě platí jednoduché pravidlo: rajče můžeš zasadit hluboko. Klidně až po první listy. Ze stonku si vytvoří další kořeny, a tím bude silnější. Tohle je jeden z triků, který dělá rozdíl mezi rajčetem, které „nějak přežívá“, a rajčetem, které jede jako lokomotiva.
Půda a hnojení: rajče je žrout
Rajče je extrémně náročné na živiny. Pokud ho dáš do chudé půdy, bude mít slabé listy, málo květů a malé plody. Základ je kvalitní kompost. Ideálně ho zapracuj do půdy už před výsadbou.
Během sezóny je dobré přihnojovat. Skvěle funguje:
kompost
granulovaný hnůj
výluh z kopřiv
hnojivo na plodovou zeleninu
Pozor na přehnojení dusíkem. Když dáš rajčatům moc dusíku, budou mít… Číst více
Rubrika: Zahradník
Každý rok na podzim se zahrady, parky a ulice promění v barevnou podívanou. Listí padá ze stromů jako konfety na oslavě přírody, ale jakmile se začne hromadit, přichází otázka: co s tím vším?
Kolik listí vlastně spadne?
Pokud máte na zahradě javor nebo dub, připravte si pořádné hrábě – tyto stromy jsou mistry v produkci listového odpadu. Průměrný vzrostlý strom může shodit až 100–200 kg listí, což odpovídá přibližně 2–4 m³. To znamená, že pokud máte zahradu plnou stromů, na podzim se můžete cítit jako provozovatel listového skladiště.
Největší producenti listí jsou kaštany, javory, lípy a duby. Naopak jehličnany si drží své jehlice pevně, takže pokud máte zahradu plnou smrků, borovic nebo jedlí, podzimní úklid vás tolik trápit nebude.
Jak s listím správně naložit?
Mnoho obcí má **vyhlášky**, které upravují nakládání s listím. Obvykle platí, že listí nelze jen tak vyhodit na ulici nebo spálit, protože byste si mohli vysloužit pokutu a nelibé pohledy sousedů.
Nejlepší možnosti, jak se listí zbavit:
- Kompostování – listí je skvělý materiál pro kompost, ale je dobré ho kombinovat s jinými organickými složkami, aby se správně rozkládalo.
- Mulčování – rozsekané listí může posloužit jako ochrana půdy před mrazem.
- Sběrné dvory – pokud máte listí opravdu hodně, můžete ho odvézt na sběrné místo, kde se ekologicky zpracuje.
Spalování listí je v mnoha obcích zakázané, protože produkuje škodlivé látky a nepříjemný kouř. Pokud si nejste jisti, co s listím ve vaší lokalitě, podívejte se na místní vyhlášky nebo se poraďte se zkušeným zahradníkem, který vám může doporučit nejlepší způsob likvidace.
Jak si usnadnit úklid?
Ruční hrabání je klasika, ale… Číst více
Trávník... údržba není snadná. Když nejste zkušený zahradník, může Vám toto video pomoci nalézt způsob, jak o pracně zakožený trávník lépe pečovat.